Frankfurtské skály

Vítr šustí v korunách smrků a pryskyřice voní do dálky, zatímco se slunce láme o žulové bloky Frankfurtských skal. Tahle skupina skalek ve výšce okolo 700 m n. m. vyrůstá z lesa nad Świeradowem-Zdrojem, s drsnou kůží kamene porostlou lišejníky a mechem. Krajina se tu ztiší: pískání ptáků, suché jehličí pod botami, dlaně opřené o teplý kámen. V zaobleních a puklinách je čitelné působení času – není divu, že jde o chráněnou geologickou památku, nenápadný ostrov staré horniny v srdci hor.

Návštěvník sem míří kvůli vyhlídce: mezi kmeny se otvírá okno nad lázeňským městem a přes zvlněné lesy Jizerských (Izerských) hor. Ráno bývá město v oparu, večerní světlo barví žulu do zlatava – chvíle na krátké posezení a nadechnutí. Po skalách se chodí opatrně, s respektem k ochraně místa; stačí zůstat na vyšlapaných místech a nechat přírodu být. Frankfurtské skály jsou drobná, ale výmluvná zastávka v kraji, který vyniká tichými rozhledy a pomalým tempem – přesně to, proč se do Świeradowa‑Zdroje jezdí.